Naše facebookové stránky
počítadlo.abz.cz

















O KDU-ČSL

Kdo jsme?

Křesťanskodemokratická, konzervativní strana položená na křesťanských hodnotách a principech. Desatero, evangelijní zvěst lásky k druhým a křesťanská sociální nauka jsou východisky našich politických kroků. Nezastupujeme jakoukoli církev či náboženskou společnost. Jsme politickou stranou, nikoli církevním spolkem. Demokracie je pro nás systémem vlády občanů prostřednictvím volených zástupců, nikoli vládou jednotlivců a firem uskutečňovanou prostřednictvím politiků a stran. Politika je pro nás služba bližním, nikoli zdroj obohacení některých vyvolených na úkor ostatních. Odmítáme propojení byznysu a politiky. Politická strana je pro nás společenstvím lidí, kteří se dobrovolně a nezištně chtějí podílet na budování našich obcí, regionů a této země, kteří usilují o její demokratickou, svobodnou a sociálně soudržnou společnost zachovávající ty nejlepší evropské tradice křesťanské civilizace a kultury. Jsme stranou středopravou se silným sociálním akcentem. V politických řešeních dbáme na lidskou důstojnost, osobní zodpovědnost, šetrnost, hospodárnost, subsidiaritu a svobodu, zároveň však solidaritu (mladí se starými, zdraví s nemocnými, bohatí s chudými). Sociální smír považujeme za zásadní evropskou hodnotu a prevenci sociálních nepokojů, které v minulém století vedly k nástupu nacismu a komunismu.

Odkud a kam jdeme?

Byli jsme založeni jako Československá strana lidová - strana pro obyčejné, slušné a poctivé lidi, kteří vědí, že normální je nelhat, nezabíjet, nekrást, nepodvádět, mít v úctě starší apod. Že slušnost není slabost a poctivost není hloupost. ČSL v době 1. republiky byla stabilizujícím prvkem tehdejší parlamentní demokracie. Mons. Jan Šrámek byl exilovým předsedou vlády. Chybně jsme analyzovali politickou situaci a přistoupili jsme na Košický vládní program. Stali jsme se tak součástí Národní fronty, což vedlo k omezení demokracie v poválečné ČSR. Stejně se zachovali národní socialisté (ČS. strana socialistická) nebo sociální demokracie, která byla dokonce v roce 1948 sloučena s KSČ. ČSSD má svého Fierlingera, my Plojhara. Ten byl v roce 1948 pro spolupráci s KSČ vyloučen z ČSL, ale byl násilně KSČ dosazen zpět. Máme své kolaboranty, ale máme také svoje hrdiny a mučedníky, kteří byli zavražděni nebo dlouhodobě vězněni a šikanováni (ze 46 poslanců v roce 1948: 10 emigrovalo, 12 bylo uvězněno, z toho 4 umučeni nebo popraveni - S. Broj, R. Sochorec, J. Plesl, A. Janáček). Jistě málokterý novinář pro návrat demokracie do republiky udělal tolik jako naši Pavel Tigrid nebo Pavel Pecháček, pozdější ředitel Hlasu Ameriky a Rádia Svobodná Evropa. Krev, utrpení, pot a odbojová práce tisíců lidovců jistě vykoupily členství strany v Národní frontě, která sdružovala všechny další politické strany a společenské organizace - odbory (ROH), sportovce (ČSTV), skauty (Pionýr, SSM), ale také myslivce, včelaře, dobrovolné hasiče, filatelisty, SČSP a VTS. Jen výjimečně někdo z tehdejších obyvatel v NF nebyl, jen ten má právo kritizovat.

Do ČSL chtěl vstoupit i Karel Kryl, kterému to raději, kvůli pokračování umělecké dráhy, sami lidovci rozmluvili. Vždy jsme byli vlastenci, o čemž svědčí odboj a oběti v dobách nacismu a komunismu. Naším heslem bylo: Bůh, vlast, rodina! Po pádu nesvobody jsme se podíleli na znovuobnovení demokracie v republice. V letech 1990-2010 jsme nebyli ve čtyřech vládách, z toho v samostatné ČR ve třech (Zemanova, 1. Topolánkova a Fišerova). Snažili jsme se být sociálním svědomím středopravých vlád a zodpovědnými obránci konzervativních hodnot středolevých vlád. Ne vždy se nám to povedlo a máme podíl viny na chybách, jako byla nepovedená privatizace, nedotažené oddělení penzijního účtu od státního rozpočtu, nedostatečný tlak na vymahatelnost práva, nedotažení reformy zdravotnictví, chybějící zákon o státní službě, ale i chyby při vyjednávání přístupových podmínek před vstupem do EU. Chybou byla i účast ve 2. Topolánkově vládě, která byla závislá na přeběhlících a která díky zavedení rovné daňové sazby zrušila naši vlajkovou loď - společné zdanění manželů.

Umíme přijmout svoji historii jako poučení, jako zdroj sebereflexe a pokory. Jako jediná strana jsme dokázali dát najevo svůj názor a vzedmuli se k odporu, když M. Kalousek začal vyjednávat o vládě s Paroubkovou ČSSD za podpory KSČM. Omyly jsou pro nás varováním, stejně jako mnohé úspěchy a osobnosti jsou pro nás i další generace vzorem (František Nosek, Josef Lux a mnozí další). Pak můžeme mít odvahu a právo znovu usilovat o přízeň a důvěru voličů, abychom měli právo ovlivňovat tuto společnost.

Více informací o KDU-ČSL na www.kdu.cz.